Výklad snů – snář – historie

Spánek a sny – více na stránce Výklad snů – patří k psychickým fenoménům, které přes veškeré snažení vědců stále čekají na plné objasnění. Sny jsou nedílnou součástí našeho života, kterého až třetinu prospíme. Každou noc se nám zdá až osm různých snů, bez ohledu na to, jestli si je pamatujeme, nebo ne. Mluví k nám zvláštním, tajemným jazykem, kterému se lidé od nepaměti snaží porozumět. Ať už je staré – stejně jako i dnešní přírodní – národy připisovaly bohům, nebo duchům, často měly přinášet snícímu významné poselství, které je třeba objevit a pochopit, protože mu může ukázat cestu, objasnit vztahy, nebo ho třeba varovat před nebezpečím.

Dnes je pod vlivem významných psychologů minulého století vnímáme jako řeč nevědomí. Mluví k nám – k našemu vědomému já, vlastním jazykem – tedy v obrazech a souvislostech, které můžeme úplně a správně rozluštit jenom my sami a jejichž výklad často přináší léčivý účinek a pomáhá překonat nějakou životní krizi. Dodnes má výzkum snů nejširší pole působnosti v léčbě duševně nemocných.

Naučit se rozlišovat významy snových symbolů může být pro někoho cestou k sebepoznání. Výklad snů odhaluje problémy, které jsme v bdělém stavu z nepozornosti přehlédli. Příčiny konfliktů s ostatními i se sebou samými, které nám unikají, se často zjeví právě ve snu jasně a zřetelně a pokud je pochopíme, můžeme s jejich pomocí sami sebe lépe poznat, přijmout a tím zlepšit i své vztahy s ostatními lidmi.

„Sen je kouskem reality, jehož původ je osobní, ale tajemný, jeho význam je obsáhlý, ale nejistý a jeho osud ve světle bdělého já spočívá v našich vlastních rukou. Zacházíme-li s ním s respektem a zájmem, slouží nám mnoha způsoby. Nevšímáme-li si ho, stejně námi pohne, když se podílí na alchymické proměně v hlubinách psýché; směřuje ke stejnému cíli, ať už s pomocí našeho vědomí, nebo bez ní“ (Hall, 2005, s. 120)

Historie výkladu snů

Od pradávna se lidé pokoušeli nejrozličnějšími způsoby vyložit smysl svých snových obrazů. Nejstarší dochované snáře jsou z Asýrie a z Egypta. Nejznámějším starověkým dílem o snech byla Oneirocritica, sepsaná Řekem Artemidorem ve 2. stol. n. l. Překročil názor starých tvůrců snářů, že stejný sen znamená stejnou věc pro každého.

Nejstarší český snář

Nejstarší český snář je z 15. století sepsaný Vavřincem z Březové pro krále Václava IV. Aristoteles se věnoval myšlence, že sny mohou předvídat nemoci, na což v 70. letech navázal ruský vědec V. Kosatkin studiem několika desítek tisíc snů, které ho vedlo ke zjištění, že některé tělesné neduhy se ve snu mohou prezentovat v podobě určitých symbolů nějaký čas před samotným propuknutím choroby (Heffernanová, 2008).

Rozvoj psychologického výkladu snů se pak odvíjí od data 1900, kdy byla vydána jedna ze základních knih psychoanalýzy – Freudův Výklad snů.